Vlastní chybové typy v GraphQL – co to vlastně je?

Vlastní chybové typy v GraphQL jsou vlastně způsob, jak si definovat chyby, které odpovídají specifickým situacím ve tvé aplikaci. Standardní chyby ti sice pokryjí základní scénáře, ale když chceš něco konkrétního, jako třeba ověření uživatelských dat nebo problémy s oprávněním, tak se hodí mít vlastní typy. Ty pak můžeš lépe mapovat na frontend a usnadnit debugging, protože víš přesně, co se stalo.

Můžeš si vytvořit nějaký enum nebo objekt typů chyb, kde budeš mít např. "UserNotFound", "InvalidCredentials" atd. Jak to pak udělat? No, v resolveru prostě vyhodíš vlastní chybu, když dojde k problému, a frontend to pak může správně zpracovat.

Co se týče více API volání, záleží na tvém designu. Můžeš mít univerzální typ chyb pro všechna volání nebo mít specifické pro každou akci. Osobně bych šel spíš do univerzálního přístupu a pak to doplnil o specifické detaily podle potřeby.

Best practices? Určitě buď konzistentní v tom, jak pojmenováváš chyby a jak je vracíš. Dobrý nápad je mít centrální místo, kde se chyby zpracovávají, aby to bylo snadno udržovatelné. Taky si dej pozor na to, aby chybové zprávy byly srozumitelné – jak pro tebe na backendu, tak pro frontendisty. Hlavně to nekomplikuješ víc než musíš.

Vlastní chybové typy v GraphQL jsou fajn, protože ti umožňují lépe řídit způsob, jakým aplikace reaguje na různé chyby. Místo toho, abys měl jen obecnou chybu, můžeš definovat konkrétní typy jako "NotFoundError", "ValidationError", atd. To pak můžeš vracet ve svých odpovědích, což usnadní frontend developerům porozumět tomu, co se vlastně stalo a proč.

Pokud máš víc API volání, můžeš mít klidně pro každé různý typ chyb, ale není to nutné. Můžeš mít i univerzální typy, záleží na komplexnosti tvé aplikace. Důležité je ale dávat jasné zprávy a strukturu, aby bylo jasné, co se pokazilo.

Best practices? Určitě se snaž mít konzistentní názvosloví a strukturu chyb. Můžeš třeba přidávat nějaké kódy chyb nebo další detaily do odpovědí, aby to bylo pro frontend snazší. A pokud jde o dokumentaci, klidně si vytvoř nějaký jednoduchý popis pro ty vlastní chyby, ať víš co znamenají.

Zdroje? Mrkni na oficiální docs GraphQL nebo nějaké blogy o Apollo Serveru - tam často najdeš dobré příklady a tipy.

Vlastní chybové typy v GraphQL jsou vlastně způsob, jak si strukturovat a lépe spravovat chyby, které se v aplikaci mohou vyskytnout. Místo toho, abys používal jenom standardní chyby, můžeš si vytvořit svoje vlastní typy chyb, které specifikují konkrétní situace. To ti může dost usnadnit komunikaci s frontendem, protože si můžeš definovat přesně, co se pokazilo, a jak na to reagovat.

Není to nutné, ale určitě to má smysl, pokud máš složitější logiku nebo chceš mít lepší přehled o tom, co se děje. Rozdíl mezi standardními a vlastními chybami je v tom, že vlastní ti umožňují přidat více informací – třeba nějaké kódy chyb nebo specifické zprávy pro různé scénáře.

Pokud máš víc API volání, může být lepší mít pro každé volání jiný typ chyby, aby bylo jasné, odkud problém pochází. Ale pak se zase můžeš dostat do chaosu s moc různými typy. Takže univerzální typy pro obecné chyby a specializované pro specifické případy by mohly být ideální.

Best practices? Určitě používej konzistentní názvy a strukturu pro své chybové typy, aby to bylo jasné i dalším členům týmu. A nezapomeň na dokumentaci – pomůže to všem pochopit, co která chyba znamená.

Hodně štěstí s GraphQL!