Co všechno bych měl testovat po nových změnách v GraphQL?

Testování po změnách v GraphQL je fakt důležitý. Nejde jen o to, že přidáš nový field nebo query a pak se modlíš, že to funguje. Měl bys začít s unit testy na nový resolvery a schémata, aby ses ujistil, že vracejí správné odpovědi. Pak je dobrý udělat integrační testy – ty ti pomůžou zjistit, jestli se starší části API nějak neporouchaly. Při tomhle bys měl zkontrolovat i všechny existující query a mutation. Automatizovaný testy jsou rozhodně lepší než manuální, protože to ušetří hodně času a sníží šanci na chyby.

Performance testy jsou taky klíčový – sleduj dobu odezvy před a po změnách, abys zjistil, jestli něco nezpomalilo API. No a co se týče validace dat, tak je dobrý mít nějaký systém, co ověří formáty a struktury dat, který se posílají do API. Jestli přidáváš nový field, tak bys měl pravidelně dělat regresní testy, třeba po každé významnější změně.

Dokumentace je další věc – když máš dobře zdokumentovaný API, tak ti to pomůže při testování, protože víš, co všechno by mělo fungovat. A ohledně sledování chyb – to chceš mít nastavený logging a monitoring v produkci, abys mohl reagovat na problémy hned jak se objeví. Takže shrnuto – unit a integrační testy, performance monitoring, validace dat a nějaký solidní logging chyb. To by mělo pokrýt většinu problémů.

Změny v GraphQL si zaslouží důkladné testování. Nejde jen o nové query a mutation, ale i o ověření, že starší části API jsou neporušené. Doporučuji začít s automatizovanými testy na jednotkové úrovni, abys měl jistotu, že každá část funguje jak má. Regresní testy jsou klíčový krok – pokud přidáš nový field, měl bys otestovat i starší dotazy, aby ses ujistil, že se nic neporouchalo.

Zaměř se i na validaci dat. Je dobré mít testy, které ověřují strukturu a formát nových dat, aby se předešlo problémům. A co se týče výkonnosti, jasně, sleduj dobu odezvy po změnách. Můžeš narazit na problémy s výkonem, které bys jinak přehlédl.

Dokumentace hraje velkou roli. Když aktualizuješ API, je nutné ji upravit a mít ji vždy aktuální. A co monitoring? Je dobré mít nějaké logy a error tracking v reálném čase, aby ses dozvěděl o chybách, které se objeví až při použití aplikace.

Takže zjednodušeně – testuj automaticky, nezapomínej na regresi a validaci dat, sleduj výkon a udržuj dokumentaci v pořádku.

Takže, pokud děláš změny v GraphQL, tady je pár věcí, co bys měl otestovat. Nejvíc tě asi zajímá, jestli nový query a mutation fungujou, to je jasný. Ale nezapomeň na starší části API – udělej si regresní testy, ať se ujistíš, že nic nezhynulo. Automatizovaný testy jsou super pro rychlou kontrolu, ale občas je dobrý projít to i ručně, hlavně u složitějších částí.

Sledování výkonu je taky důležitý. Když přidáš nový field nebo resolvr, může to ovlivnit dobu odezvy, takže sleduj metriky. A co se týče validace dat – ideálně bys měl mít nějaký pravidla, jaký formáty a struktury očekáváš, aby ti do API nelezly kraviny.

Regresní testy bych doporučil dělat pravidelně, třeba při každé větší změně nebo když přidáš nový field. Ale jak často? No, záleží na tom, jak moc se tvůj projekt mění. Dokumentace hraje roli – pokud máš dobře popsaný schéma a resolvery, tak se líp orientuješ v tom, co bys měl testovat.

A když už řešíš problémy v reálným provozu, měj na paměti sledování chyb – můžeš použít nástroje jako Sentry nebo LogRocket pro zachycení chyb a sledování uživatelského chování. Takže jo, testování po změnách v GraphQL je docela komplexní záležitost, ale s tímhle základem bys měl být na dobrý cestě.