Omezení přístupu k datům v GraphQL

Omezení přístupu v GraphQL se většinou řeší na úrovni resolverů. Můžeš použít middleware, který zkontroluje autentizaci a autorizaci před tím, než se dotaz provede. Třeba můžeš mít funkci, co ověří uživatelovu roli (admin, uživatel apod.) a podle toho rozhodne, jestli povolí nebo zamítne přístup k určitému poli nebo typu.

Pokud máš citlivý data, je fajn mít to ošetřený přímo v resolvers. Můžeš třeba v resolveru na dotaz vracet null nebo házet chybu, pokud nemá uživatel potřebný privilegium. V schématu můžeš použít direktivy, ale to není vždycky nutný, spíš je to o tom, jak chceš mít strukturovanou logiku.

Na úrovni klienta bys neměl spoléhat na to, že skrývání dat funguje jen tam. Klient by měl dostávat pouze ta data, ke kterým má oprávnění. Takže radši to řeš na serveru – tam je to bezpečnější. Je to sice víc práce, ale aspoň si budeš jistý, že se citlivý informace nedostanou k nesprávným lidem.

Základ pro omezení přístupu v GraphQL je mít dobrou autentifikaci a autorizaci. Můžeš třeba použít JWT tokeny pro autentifikaci uživatelů, což ti umožní zkontrolovat jejich identitu při každém dotazu. Co se týče autorizace, to se většinou řeší v resolvers, kde můžeš přidat logiku pro kontrolu rolí. Třeba když máš query, která vrací citlivé informace, tak před tím, než je vrátíš, zkontroluj, jestli má uživatel potřebnou roli – např. jestli je admin. Někteří dělají i middleware, co ověřuje tokeny a role ještě předtím, než se dotaz dostane k resolveru. Takže to můžeš mít na serverové úrovni a odfiltrovat než se vůbec dostanou k datům. Klientská aplikace by měla být spíš pasivní a neměla by rozhodovat o tom, co se smí a co ne. Důležité je mít jasně definované schéma a jaký má kdo přístup. Když budeš mít dobře nastavené tyhle věci, mělo by to fungovat.

Omezení přístupu k datům v GraphQL se většinou řeší na úrovni resolverů nebo middleware. Když už máš nějakou autentizaci, tak je dobrý mít také autorizaci, která tě zkontroluje, jestli má uživatel dostatečná práva. V resolvers můžeš třeba před každým dotazem zkontrolovat roli uživatele a podle toho vrátit buď data, nebo chybu. Můžeš si udělat nějaký helper funkce na kontrolu rolí.

Co se týče direktiv na úrovni schématu, to je spíš pokročilejší věc a není to úplně běžný přístup. Většina lidí to dělá tak, že prostě v resolvers zkontrolují uživatelský token a podle toho rozhodnou. Middleware můžeš taky použít pro globální kontrolu přístupu, ale bacha na výkon.

Na klientský straně je to složitější, protože tam už nemáš takovou kontrolu. Lepší je to mít zabezpečené na serveru a na klienta posílat jenom data, která mají vidět. Takže si to dej do resolverů a udržuj si čistý API s minimem citlivých dat pro neprivilegovaný uživatele. Drž se základních praktik a mělo by to fungovat.