Jak spravovat verze GraphQL API v multiplatformních projektech?

Když se bavíme o verzování GraphQL API, tak já osobně preferuju přístup, kdy se snažím udržovat zpětnou kompatibilitu co nejvíc to jde. Jasně, občas je potřeba udělat změny, ale hodně pomáhá dodržovat určité zásady, jako je například přidání nových polí místo jejich odstraňování. Pokud je potřeba něco změnit, tak raději přidám nové typy nebo pole a staré nechám na místě aspoň nějakou dobu.

Dál myslím, že je dobrý mít jasnou dokumentaci a changelog, kde se popisují všechny změny a novinky. To pomáhá jak vývojářům, tak uživatelům mít přehled o tom, co se v API děje.

Co se týče nástrojů, tak jsem slyšel o některých, které umí generovat dokumentaci přímo ze schéma, což může být užitečné. A co se týče testování, tak mít automatizované testy na klientských aplikacích je určitě dobrá praxe, aby se vychytaly případné problémy s nekompatibilitou. Takže shrnuto, snažím se o kompatibilitu, dobře dokumentovat a používat testy. Kdo začíná, měl by tohle mít na paměti.

Když spravujeme verze GraphQL API, dáváme si pozor na zpětnou kompatibilitu. Hlavní je držet se principu "nepřepisuj". Tím myslím, že pokud potřebujeme změnit schéma nebo přidat funkce, tak to děláme způsobem, který nezruší stávající dotazy. Například místo mazání polí, co už nejsou potřeba, je prostě necháme a označíme jako deprecated. To klientům dá čas na přechod.

Další věc je dokumentace. Mít jasně zdokumentované změny je klíčový. Používáme changelogy a snažíme se dělat i blogy o novinkách, aby si vývojáři mohli snadno najít, co se změnilo. Hodí se i nějaký nástroj na sledování změn v API jako Apollo Studio nebo Postman.

V praxi jsme třeba přidali nový typ pro uživatelská data a staré dotazy jsme nechali fungovat, ale varovali jsme vývojáře, že budou zrušeny za pár měsíců. To pomohlo udržet stabilitu pro klienty a zároveň nám dovolilo posunout API dál.

Je dobrý mít plán pro verze a komunikovat s týmy, co API používají. Taky doporučuji udělat testy na různých verzích API, abychom odhalili problémy dřív, než se dostanou k uživatelům.

Když jde o správu verzí GraphQL API v multiplatformních projektech, tak to může být fakt výzva. Osobně se snažím řídit několika osvědčenými praktikami. Za prvé, zpětná kompatibilita je klíčová. Takže pokud přidávám nové pole do schématu, nikdy neměním nebo nemažu ty starý. Klientům pak dávám možnost, aby si vybrali, jestli chtějí používat novou verzi nebo zůstat u té starší.

Další věc je, že mám tendenci používat "depreciační" techniky – když něco chci změnit nebo odstranit, tak dám nějakou dobu na upozornění, aby se klienti mohli přizpůsobit a já pak můžu klidně odstranit staré funkce.

Důležitý je taky mít dobrou dokumentaci a changelogy. Měli byste mít jasné oznámení o tom, co se mění a jak to ovlivní různé klienty. Někdy používám nástroje jako Apollo Server, který má docela dobrý mechanismus pro správu verzí a snadno se integruje do stávajících projektů.

V praxi jsem měl situaci, kdy jsme museli přidat nový typ pro mobilní aplikaci, ale starý web pořád fungoval na předchozím modelu. Takže jsme udělali nový endpoint pro toho nového uživatele a starý endpoint jsme nezrušili hned, ale na pár měsíců jsme je nechali fungovat vedle sebe.

Celkově jde o plánování a komunikaci s vývojáři a uživateli – důležité je mít strategii a nebát se upravovat schéma tak, aby to dávalo smysl. Sledování změn pomocí GitHubu nebo podobných nástrojů taky pomáhá udržet přehled.