Jak správně validovat vstupy v GraphQL?

K validaci vstupů v GraphQL je fajn používat schema validation, protože to ti pomůže mít přehled o tom, co všechno by mělo být validováno. Knihovny jako Joi nebo Yup jsou super. Můžeš je použít na definici schémat a pak je volat v resolvers, když zpracováváš příchozí data. Tím pádem se ujistíš, že data splňují podmínky ještě před tím, než je pošleš do databáze.

Pokud máš složitější dotazy s vícero vstupy, můžeš si vytvořit vlastní validační funkce, které ověří vzájemné závislosti mezi těmi vstupy. To je důležitý, aby ti fungovalo vše tak, jak má a aby ses vyhnul chybám s nesouladem dat.

O middleware jsem slyšel, to může být dobrý způsob, jak centralizovat validaci. Můžeš napsat middleware, který zkontroluje všechny příchozí dotazy a pak se na něho napojit v rámci GraphQL serveru. Ušetříš si tím spoustu práce a kód bude čitelnější.

Celkově platí, že investice do pořádné validace se vyplatí, i když to může zabrat nějaký čas na začátku.

Validace vstupů v GraphQL je fakt důležitá a určitě bys na to neměl zapomínat. Můžeš použít knihovny jako Joi nebo Yup, což jsou skvělý nástroje pro validaci dat. Ty ti umožní definovat schémata, což je super, protože pak můžeš mít přehledně definovaný pravidla pro různý typy vstupů. Když už to máš takhle nastavený, ušetříš si spoustu času a starostí s tím, jestli ti uživatelé posílají správný data.

Pokud jde o složitější dotazy a vícero vstupy, zkus si promyslet, jak jsou ty data navzájem propojený. Můžeš to ošetřit přímo v resolveru, ale my jsme třeba zkoušeli psát middleware pro validaci, což může být fajn. Middleware pak můžeš použít na víc míst a udržet tak kód čistější.

Taky se neboj implementovat podmínkovou logiku – třeba když jeden vstup závisí na druhém, tak to ošetři přímo v té validaci. Mělo by to fungovat dobře a pokud uděláš validaci na úrovni schématu, tak minimalizuješ šanci na chyby při ukládání do databáze.

Celkově doporučuji zamyslet se nad tím, co přesně chceš validovat a jak to udělat efektivně. Každopádně nejlepší je si všechno pořádně otestovat a případně ladit podle toho, co ti funguje nebo ne.

Validace vstupů v GraphQL je fakt důležitá. Mě osobně se osvědčilo používat knihovny jako Joi nebo Yup, protože ti umožní definovat schémata pro validaci a pak je jednoduše použít v resolvers. Můžeš tak mít přehled o tom, co všechno by mělo být validováno, a nemusíš psát zbytečně moc kódu.

Co se týče složitějších dotazů a vícero vstupů, snaž se používat strukturovaná schémata a vzájemné závislosti řešit pomocí podmínek ve validaci. Například pokud máš nějaký komplexní objekt, můžeš nejdřív ověřit základní pole a pak se podívat na závislé vlastnosti.

Middleware pro validaci je taky fajn cesta, zvlášť když chceš oddělit logiku validace od resolvers. Můžeš si napsat vlastní middleware, který zpracovává validaci předtím, než se dotaz dostane do resolveru. Takže nějaký pobíhající kód, co to projede a případně hodí chybu, pokud něco nesedí.

Celkově bych doporučil najít balanc mezi vlastními validacemi a využitím hotových knihoven. Takže pohraj si s tím a uvidíš, co ti bude vyhovovat.