Jak udělat validaci dat v GraphQL schématu?

K validaci dat v GraphQL je dobrý přístup mít ji jak na úrovni schématu, tak i v resolvers. Na úrovni schématu můžeš použít built-in typy jako String, Int, Float, atd., a u těchto typů můžeš definovat nějaké základní restrikce (jako třeba @constraint(minLength: 1) pro stringy). V resolvers bys pak měl mít logiku, která ověří, jestli jsou data v pořádku podle tvých konkrétních pravidel.

Pokud jde o knihovny, doporučuji zkusit Joi nebo Yup, ty jsou skvělý na validaci dat. Můžeš si s nimi udělat schéma validace a pak použít v resolvers, kdykoliv přijde nějaký request. Když validace selže, je dobré vrátit jasnou chybovou zprávu, aby uživatel věděl, co bylo špatně. Například místo obecného "Invalid input" můžeš říct "Email is required".

Ohledně centrální logiky vs. roztroušené validace - to záleží na projektu. Centralizovaná logika může být přehlednější, ale někdy je lepší mít validaci blízko k místu, kde se data používají. Takže kombinace obojího může fungovat nejlíp. Hlavně to testuj a sleduj, co ti vyhovuje víc.

Validace dat v GraphQL může být trochu oříšek, ale pár tipů ti pomůže. Začni tím, že si dobře promyslíš schéma a typy, které používáš. Pro základní validaci můžeš použít GraphQL direktivy, což ti umožní omezit vstupy přímo ve schématu. Ale upřímně, většina validace se dělá v resolvers, protože tam už máš data k dispozici a můžeš je snadno ověřit.

Když jdeš na validaci, zkus použít knihovny jako Yup nebo Joi. Ty ti umožní nastavit pravidla pro různé typy jako stringy nebo čísla. Například, pokud očekáváš číslo, můžeš snadno říct, že musí být kladné nebo v nějakém rozmezí.

Pokud validace selže, je dobré to vrátit s jasnou chybou. Místo generických hlášení bys měl vracet konkrétní informace o tom, co bylo špatně – třeba které pole není v pořádku a proč. To uživatelům dost pomůže.

Ohledně centralizované logiky – to záleží na tvém projektu. Někdy je lepší mít validaci na jednom místě, aby ses vyhnul duplikaci kódu. Ale zase, když máš hodně různých typů dat a pravidel, může být roztroušená validace přehlednější. Takže vyzkoušej obojí a uvidíš, co ti víc sedne.

Validace dat v GraphQL schématu je fakt důležitá, aby ses vyhnul problémům s nesprávnými nebo neúplnými daty. Obecně platí, že můžeš validaci provádět buď na úrovni schématu, což je fajn, protože to centralizuje pravidla a zjednodušuje to práci, nebo ji můžeš dělat v resolvers, což ti dává větší flexibilitu pro specifické případy. Doporučuji použít nějakou knihovnu jako Joi nebo Yup, ty jsou super pro ověřování různých typů vstupních dat jako stringy, čísla a pole. Můžeš si definovat schémata pro vstupní data a pak je v resolvers jednoduše validovat. Když validace selže, tak je dobré vracet jasné chybové zprávy, ideálně s informacemi o tom, co bylo špatně. Někteří vývojáři preferují mít centrální logiku pro validaci, ale já si myslím, že roztroušená validace může být lepší pro komplexnější aplikace, kde potřebuješ různé validace na různá místa. Zkrátka, experimentuj a uvidíš, co ti sedne. Hlavní je mít proces jasný a uživatelsky přívětivý.