Asynchronní validace při registraci uživatele v GraphQL

Asynchronní validace v GraphQL je fakt důležitá. V podstatě můžeš použít Promises, takže ve svém resolveru můžeš udělat asynchronní kontrolu na uživatelské jméno a e-mail. Třeba si vytvoř funkce, co ti vrátí Promise, když zkontroluješ databázi, jestli už něco není obsazené. Pak prostě čekáš na ty Promises s await nebo .then(). Můžeš to mít přímo v resolveru, ale taky bys mohl udělat middleware pro validaci, což by ti mohlo udržet ten kód čistější. Knihovny jako Joi nebo Yup by ti mohly pomoct s validací formátu e-mailu třeba. Hlavně se ujisti, že všechno je správně ošetřené, aby ses vyhnul nějakým chybám s duplicitami. Drž se toho a postupně to ladíš.

Ty asynchronní validace v GraphQL se dají řešit docela jednoduše. Když děláš resolver pro registraci, můžeš využít Promises nebo async/await. Třeba na začátku resolveru zkontroluj, jestli uživatelské jméno nebo e-mail už neexistuje – to uděláš tak, že zavoláš nějakou funkci, co ti vrátí Promise a tím pádem to bude asynchronní.

Pokud třeba používáš MongoDB, můžeš na to použít Mongoose a jeho metody jako findOne. Takhle to hezky zabalíš do try-catch bloku a když něco najdeš, můžeš vrátit chybu rovnou jako response. Nebo jestli chceš to mít oddělený, můžeš si napsat middleware, který ti validaci udělá předtím, než se dostanou data do resolveru.

Je dobrý mít validaci přímo v resolveru, protože tak si můžeš udržet logiku pohromadě a snadno reagovat na různé chyby. Konstruktory jako Yup nebo Joi na validaci dat se hodí, ale pro asynchronní věci se musíš ujistit, že umí Promise.

Takže asi takhle. Hlavně se neboj experimentovat a ladit to podle sebe.

Asynchronní validace v GraphQL může být docela v pohodě. Tvoje resolvery by měly vracet Promise, což ti umožní provádět asynchronní operace. Co se týče validace uživatelského jména nebo e-mailu, můžeš to udělat tak, že v resolveru nejdřív provedeš dotaz na databázi, abys zjistil, jestli je dané uživatelské jméno nebo e-mail už obsazený. Pokud ne, pokračuj s registrací.

Pokud chceš oddělit logiku validace, můžeš vytvořit middleware, který bude provádět tyto kontroly před tím, než se dostaneš k vlastnímu resolveru. To může být fajn pro organizaci kódu. Taky doporučuji kouknout na knihovny jako Joi nebo Yup, které ti můžou pomoct s validací formátu e-mailu a dalších polí.

Důležitý je mít v resolverech dobrou chybovou manipulaci, aby ses vyhnul zbytečným problémům. V podstatě stačí parádně promyslet strukturu a pak to všechno hezky napojit na databázi. Hlavně nezapomeň na async/await pro čitelnost!