Jak funguje cache v Apollo Client pro GraphQL?

Cache v Apollo Client funguje dost chytře. Když poprvé uděláš dotaz na GraphQL API, Apollo Client si stáhne data a uloží je do cache. Při následných dotazech se pak snaží použít data z cache, což šetří čas a snižuje zátěž na server. Můžeš mít různý režimy pro to, jak se cache používá – třeba "cache-first", "network-only" nebo "cache-and-network". To určuje, jestli se má nejdřív kouknout do cache nebo rovnou volat server.

Pokud se něco změní na serveru, nemusíš mít vždycky aktuální data v cache. Apollo ti trošku pomůže s aktualizacemi, třeba když použiješ update funkci po mutaci, můžeš upravit cache tak, aby reflektovala změny.

Když se pokusíš načíst data, která nejsou v cache, Apollo provede dotaz na server. To může zpomalit uživatelskou zkušenost, pokud je server pomalý.

Co se týče manipulace s cache, můžeš používat metody jako cache.writeQuery nebo cache.modify, takže můžeš vymazat nebo aktualizovat konkrétní položky dle potřeby.

Apollo také ukládá výsledky mutací do cache. Takže když něco upravíš, můžeš to hned vidět bez nutnosti znovu volat API.

Nejlepší praktiky? Zvažuj, kdy a jak používat cache, sleduj změny v datech a zvažuj různé strategie pro cachování. Důležité je si prostě uvědomit, jak to celé funguje a přizpůsobit tomu design tvý aplikace.

Cache v Apollo Clientu je super věc. Když poprvé pošleš dotaz na server, Apollo si data uloží do cache. Takže při dalších dotazech se nejdřív podívá do cache a pokud tam ty data najde, tak je vezme rovnou, místo aby posílal další dotaz na server. To šetří čas a zrychluje aplikaci.

Pokud je dotaz na stejná data a ty se nezměnily, použije se cache. Když ale potřebuješ aktuální informace, můžeš říct Apollo, aby poslal nový dotaz – to se dělá pomocí různých fetchPolicies jako "network-only" nebo "cache-and-network". Takže ano, je tu spousta možností, jak to optimalizovat.

Když se něco změní na serveru, musíš ručně aktualizovat cache nebo použít subscriptions, aby ses dozvěděl o změnách. Pokud se pokusíš načíst data, která v cache nejsou, tak to prostě pošle nový dotaz na server.

Co se týče manipulace s cache – můžeš vymazat nebo aktualizovat konkrétní položky pomocí Apollo Client API. Například pomocí client.writeQuery nebo client.readQuery. Je dobrý mít nějaké strategie pro správu cache, hlavně když děláš mutace – ty by měly taky updateovat cache, jinak to může být matoucí.

A ohledně dat – do cache se ukládají výsledky dotazů i některé mutace (pokud je správně nakonfiguruješ). Takže celkově, když rozumíš cachování v Apollo Clientu, můžeš výrazně zlepšit výkon aplikace a uživatelskou zkušenost.

Cache v Apollo Client funguje tak, že ukládá výsledky dotazů z GraphQL API, takže při opakovaných dotazech se data nemusí znovu načítat ze serveru, což šetří čas a zátěž na server. Když poprvé uděláš dotaz, Apollo Client získá data a uloží je do cache. Při následných dotazech pak může použít data přímo z cache, pokud už tam jsou. To se děje podle nastavené politiky cache, což můžeš ovlivnit různými strategiemi jako cache-first, network-only, atd.

Když se něco změní na serveru, třeba skrz mutaci, můžeš použít update funkci nebo refetchQueries pro refresh dat v cache. Pokud se snažíš načíst data, která nejsou v cache, Apollo udělá nový dotaz na server. To samozřejmě může zpomalit uživatelskou zkušenost, pokud je server pomalý.

Co se týče manipulace s cache, můžeš vymazat nebo aktualizovat konkrétní položky pomocí metody cache.modify nebo cache.evict. Ukládají se tam nejenom výsledky dotazů, ale i mutace, což znamená, že i po provedení mutace můžeš mít aktuální data.

Nejlepší praktiky zahrnují správné nastavení politiky cache podle toho, jak často se tvoje data mění a co tvoje aplikace potřebuje. Optimalizace výkonu využitím cache ti fakt může ušetřit spoustu času a zlepšit uživatelský zážitek.